Open Science, jak začít?
Národní technická knihovna, Technická 2710/6, vchod č. 3, 2. NP, Vzdělávací centrum
09:30–09:35 |
Úvodní slovoMartin Svoboda, ředitel (NTK) |
|
09:35–09:45 |
Týden plný Open ScienceValentýna Drtinová (UK+ AKVŠ) |
|
09:45–10:15 |
Open Science: Revoluce nebo evoluce?Dagmar Hanzlíková (UK) Je open science nové, revoluční pojetí vědy, nebo jen logický vývoj situace? A o čem to celé vlastně je? Open science se nejen díky podmínkám poskytovatelů financí dostává do širšího povědomí akademické obce. Tato přednáška vás uvede do tématu otevřené vědy a ukáže, co vše se pod tímto pojmem může skrývat. Přijďte se přesvědčit, že open science není pouze buzzword v grantových žádostech! |
|
10:15–11:15 |
Výzkumná etikaAnetta Jedličková (UK) Tomáš Čížek (AV ČR) |
|
11:15–11:35 |
Aktuální stav Open Science v ČRMartin Svoboda (NTK) |
|
11:35–11:50 |
Představení Národní Open Science platformyEva Hnátková (NTK) Národní technická knihovna (NTK) v rámci projektu “Národního centra informační podpory VaVaI (NCIP VaVaI)” připravuje web, obsah, grafickou podobu a další technické záležitosti Národní Open Science platformy. Cílem platformy je informovat o dění v oblasti Open Science jak na mezinárodní, tak i národní scéně v prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Platforma bude relevantní pro různé aktéry VaVaI od tvůrců politik, poskytovatelů, až po vědeckou komunitu. |
|
11:50–13:00 |
PŘESTÁVKA NA OBĚD |
|
Národní iniciativy Open Science |
|
|
13:00–13:30 |
Co je Open Access a služby Národního centra CzechELibJiří Jirát (NTK) |
|
13:30–14:00 |
Národní centrum pro perzistentní identifikátoryHana Heringová (NTK), Hana Šmídová(NTK) Příspěvek představí činnost Národní centra pro perzistentní identifikátory, které vzniklo na začátku tohoto roku pod Národní technickou knihovnou. Centrum vede národní konsorcium pro identifikátor autorů ORCID a pro identifikátor digitálních objektů DOI. Ukážeme si, jaké výhody členství v konsorciích poskytuje českým institucím a jaké jsou plány Centra do budoucna. Zároveň uvedeme informační kampaň k identifikátoru ORCID, kterou Centrum plánuje na tento podzim. |
|
14:00–14:30 |
Iniciativa European Open Science Cloud (EOSC) v ČR – aktuální stav a vyhlídky na rok 2024Jiří Marek (EOSC-CZ), Matej Antol (EOSC-CZ) – online Příspěvek představí aktuální stav iniciativy European Open Science Cloud (EOSC) v České republice. Účastníci se dozví, kde hledat aktuální informace, co nás čeká v roce 2024 v oblasti správy výzkumných dat a kam směřuje evropský rozvoj této iniciativy. Součástí přednášky bude i představení nově vzniklého národního kontaktního místa iniciativy EOSC v ČR – Sekretariát EOSC-CZ. |
|
14:30–15:00 |
Národní katalog otevřených datJakub Klímek (UK) Tento příspěvek se bude zabývat pojmem otevřená data a zejména rolí Národního katalogu otevřených dat v jejich ekosystému z hlediska jeho pozice v evropské hierarchii datových katalogů, z hlediska potenciálního přesahu k vědeckým datům a z hlediska použitých standardů pro jejich metadatový popis. |
|
15:00–15:30 |
PŘESTÁVKA NA KÁVU |
|
15:30–17:00 |
Jak získat projekt s Open ScienceMichal Hlavačka (TC), Eva Hnátková (NTK), Andrea Lampertová (MŠMT), Petr Konvalinka (TAČR) Potřebujete se vyznat v postupech otevřené vědy vyžadovaných v programech Horizon Europe a v tom, jak je čeští poskytovatelé postupně aplikují ve výzvách a programech účelové podpory? Tento blok vám krátce představí vyžadované postupy, většinu času ale budeme věnovat dobré praxi v jejich naplňování. Upozorníme Vás na často podceňovaná místa, na něž můžete narazit během žádosti o projekt i poté během naplňování postupů v průběhu projektu, a doporučíme Vám, jak se vyvarovat zbytečných chyb. Na závěr bude vyčleněn čas na otázky z publika, připravte si proto své dotazy. Open Science podmínky v Horizontu Evropa – prezentace, videozáznam Poskytovatelé podpory VaVaI: snaha o sjednocení požadavků na OS – prezentace, videozáznam Open Science ve výzvách OP JAK – prezentace, videozáznam TA ČR a Open Science – prezentace, videozáznam |
Správa výzkumných dat
VŠB–TUO, IT4Innovations národní superpočítačové centrum, Studentská 6231/1B, 2. NP
09:00–09:15 |
Úvodní slovo
|
|
09:15–9:30 |
Představení Školicího centra EOSC-CZKarina Pešatová (EOSC-CZ) |
|
9:30–10:30 |
Open Science podpora na Vídeňské univerzitěTereza Kalová (WU) – online |
|
10:30–12:00 |
Setkání Datasteward komunity |
|
12:00–13:00 |
PŘESTÁVKA NA OBĚD |
|
13:00–14:00 |
Jak vytvořit FAIR dataMilan Janíček (UK) – online |
|
14:00–14:45 |
Open Science podpora na českých univerzitáchPavlína Pancová Šimková (MENDELU) Dagmar Hanzlíková (UK) Kristýna Zychová (ČZU) |
|
14:45–15:00 |
PŘESTÁVKA NA KÁVU |
|
15:00–16:00 |
Sdílení zkušeností práce s výzkumnými datyPetr Čermák (UK) Marian Novotný (UK) Martin Vávra (AV ČR) |
|
16:00–17:00 |
Prezentace superpočítače Karolina |
Otevřená věda a právo: Jak se neztratit v džungli?
Vysoké učení technické v Brně, Rektorát, Antonínská 548/1, 2. NP, Zasedací místnost Vědecké rady
Anotace: Tématem třetího dne Open Science Weeku nazvaného “Otevřená věda a právo: Jak se neztratit v džungli?” je vztah mezi výsledky vědeckého výzkumu a právními aspekty jejich zpřístupňování, s důrazem na licencování software a komercializaci vědeckých výsledků. Dozvíte se, jak správně zacházet s citlivými daty v souladu s GDPR a dalšími legislativními požadavky z pohledu vědce Adama Williamsona (ICRC), držitele ERC grantu, i právních odborníků Michaely Daňkové (VUT), Matěje Búřila (MU) a dalších.
09:30–09:45 |
Úvodní slovoSoňa Hermanová, prorektorka pro tvůrčí činnost (MENDELU) |
|
09:45–10:00 |
Představení univerzit: MENDELU, MU, VUT |
|
10:00–11:00 |
Open Science a komercionalizace vědeckých výsledkůMatěj Búřil (MU) Matěj Búřil působí v Centru pro transfer technologií MU. Ve své přednášce se věnuje vzájemným přesahům těchto dvou odvětví. Na základě své praxe představil i konkrétní případy, kdy dochází k jejich prolnutí. |
|
11:00–12:00 |
Licencování software a datových sadMichaela Daňková (VUT) Michela Daňková působí na právním oddělení VUT, kde je její specializací ochrana duševního vlastnictví a transfer technologií. Ve svém příspěvku se věnuje právní ochraně software, softwarovým licencím a licencování datových sad. |
|
12:00–13:30 |
PŘESTÁVKA NA OBĚD |
|
13:30–14:30 |
Bezpečné nakládání s citlivými údaji z pohledu vědceAdam Williamson (ICRC) Adam Wiliamson je renomovaný neurovědec, který získal prestižní ERC Consolidator grant a otevřel v ICRC nový výzkumný tým Neuromodulation Technology. Dr. Williamson se během přednášky ponořil do tématu bezpečného nakládání s citlivými údaji a osvětlí různé případové studie ze svých vlastních projektů. Zdůraznil složitou souhru mezi daty a etikou, přičemž ilustroval jak společné rysy, tak rozdíly napříč různými typy projektů. |
|
14:30–15:30 |
Opětovné užití publikačních výstupů a výzkumných datJiří Marek (MU) Jiří Marek působí jako Open Science manažer na MU a zároveň jako vedoucí Sekretariátu EOSC-CZ. Má dlouholeté zkušenosti s právním poradenstvím z oblasti autorského práva a CC licencí. Ve své přednášce se věnuje problematice opětovného užití publikací a výzkumných dat s důrazem na Creative Commons a GDPR. |
Open Access: I v dobrém časopise je možné publikovat zdarma
online, na platformě ZOOM
09:00–09:15 |
PřivítáníMiroslav Brzezina, rektor (TUL) |
|
09:15–09:30 |
Úvodní slovoLudvík Steiner (TUL) |
|
09:30–11:30 |
Síla akademické komunity9:30–10:30 Zkušenost z časopisu Glossa, Johan Rooryck (LU) 10:30–11:30 Představení Peer Community In, Marjolaine Hamelin (PCI) |
|
11:30–12:00 |
Sdílení zkušeností s přechodem na Open Access v ČRVlastimil Vyskočil, časopis Chemické listy V předloňském roce jsme si připomněli již 145. výročí založení časopisu Chemické listy (1876) a 155. výročí zřízení Spolku pro vzdělání v oboru chemie a pomocných věd „Isis“ (1866), který byl určitým prapředchůdcem dnešní České společnosti chemické. Chemické listy jsou tedy jedním z vůbec nejdéle vydávaných národních vědeckých časopisů na světě. Přestože si tištěná verze Chemických listů stále udržuje svoji dnes již tradiční podobu, snažíme se náš časopis postupně formovat tak, aby vyhovoval všem aktuálně běžným mezinárodním časopiseckým standardům, což se děje především právě na úrovni elektronické verze našeho časopisu (www.chemicke-listy.cz). Mezi takové novinky patří například využívání digitálních identifikátorů autorů (ORCID) a jejich příspěvků (DOI), vytvoření šablony pro autory hojně používaný citační program EndNote, vystavování grafických abstraktů příspěvků nebo nabízení strojového překladu příspěvků do anglického jazyka a souběžné vystavení původního znění i jeho překladu. Jednou z nejčerstvějších aktivit byl přechod našeho časopisu na Open Access, což bylo plně a úspěšně dokončeno v měsíci září tohoto roku (přestože snahy o tuto transformaci byly v redakci časopisu poprvé iniciovány již před několika lety). O všech úskalích i přínosech přechodu Chemických listů na Open Access a o aktuálním dění v našem časopise bych vás moc rád informoval v rámci svého vystoupení. |
|
12:00–12:15 |
PredátořiMarta Zizienová (TUL) |
|
12:15–13:00 |
PŘESTÁVKA NA OBĚD |
|
13:00–13:30 |
Diamond Open Access na Masarykově univerzitěMartina Dvořáková (MU) Martina Dvořáková pracuje jako odborná redaktorka v Nakladatelství Masarykovy univerzity. Spolu s kolegy se aktivně podílí na řešení projektu CRAFT-OA. |
|
13:30–14:00 |
AS Journals – publikační platforma pro open access časopisyFilip Kersch (AV ČR) |
|
14:00–14:30 |
PŘESTÁVKA NA KÁVU |
|
14:30–16:00 |
Subscribe to Open14:30–15:00 Introduction, Richard Gallagher (Subscribe to Open) 15:00–15:30 Implementing The Model in The EDP Sciences Journals, Charlotte Van Rooyen (EDP Sciences) 15:30–16:00 A Librarian’s View on Open Access Models, Uta Grothkopf (ESO) |
|
16:00–17:00 |
Není všechno zlato, co se třpytí – alternativní formy otevřeného přístupuDemmy Verbeke (KUL) Je běžnou chybou předpokládat, že publikování v Open Access (OA) znamená pro autory vysoké náklady. Důvodem je, že se akademikům vybaví obchodní model zlatého OA a spojují jej s náklady kalkulovanými na úroveň jednotlivých publikací, které jsou následně autorům účtovány prostřednictvím APC nebo BPC. Existují však i jiné způsoby, jak dosáhnout OA, které nejsou založeny na nákladech spojených s autory. První alternativou je auto-archivace, také známá jako zelená cesta OA, které se v poslední době dostává obnovené pozornosti v kontextu diskusí o zachování práv pro akademiky. Další alternativou jsou knihy a časopisy OA, za které vydavatelé neúčtují individuální poplatky za publikaci, ale které jsou financovány prostřednictvím kolektivního financování. Třetí alternativou jsou inovativní formy šíření, které zpochybňují zastaralé procesy tradičního vědeckého publikování, jako je přístup publish-review-curate nebo neziskové publikační platformy. Tato prezentace pojednává o různých formách OA bez nákladů spojených s autory a zejména upozorní na inovativní, neziskové a komunitou řízené formy otevřeného publikování tím, že uvede řadu konkrétních příkladů. Demmy Verbeke je docentem Open Scholarship na KU Leuven a vedoucím KU Leuven Libraries Artes. Je zodpovědný za knihovní fondy a služby pro umění a humanitní vědy a přispívá ke strategickému rozvoji a provoznímu řízení knihoven KU Leuven jako celku jako člen řídícího týmu s primární odpovědností za otevřený výzkum a sbírky. Demmy vyučuje informační vědu v humanitních oborech; jeho výzkum se zaměřuje na neziskové a komunitou řízené formy vědecké komunikace v humanitních vědách a počátky otevřeného výzkumu. Jeho profil ORCID je dostupný na https://orcid.org/0000-0002-1020-3659. |
|
Ozvěny Open Science a Citizen Science ve vědecké komunitě
Univerzita Palackého v Olomouci, Rektorát, Křížkovského 511/8, velká zasedací místnost
Anotace: Tématem posledního dne Open Science Weeku pořádaného v Olomouci jsou sami vědci a vědkyně, kteří stojí ve středu dění otevřené vědy. A nejen to. Závěrečný prostor dostane i tzv. Citizen Science, která s otevřenou vědou nepochybně souvisí. V první části programu se budeme nejprve věnovat komunitám otevřené vědy – zahraničnímu konceptu, jenž staví na ideji šíření zkušeností, komunikace a vzájemné inspirace. Představíme si příběh těchto komunit od jejich vzniku po současné dění, včetně výzev, kterým tyto komunity čelí – od mezinárodní sítě těchto komunit po komunitu olomouckou, která se k této síti nedávno přidala. Následně se s námi o své zkušenosti posbírané na cestě za otevřenou vědou podělí sami vědci a vědkyně. V druhé části programu se na vědu podíváme trochu jinak – vykročíme do světa, který je znám pod názvem Citizen Science nebo také občanská věda. Co Citizen Science znamená, jaký je její potenciál pro současnou vědu, proč a jak do vědy a výzkumu zapojit veřejnost a jak takové zapojení vypadá? I to zazní v závěru Open Science Weeku na Univerzitě Palackého v Olomouci.
09:00–09:10 |
Úvodní slovoLukáš Walek (UP) |
|
I. BLOK |
Vědci a vědkyně ve víru otevřené vědy |
|
09:10–09:40 |
Open Science Communities: What They Are and Why We Need Them?Anita Eerland (RU) – online Anita Erland z Radboudovy univerzity v Nijmegenu stála u zrodu utrechtské komunity otevřené vědy (Open Science Community), jež se stala prostorem pro interakci nováčků a zkušených kolegů, kteří se vzájemně inspirují k používání postupů otevřené vědy v praxi. Ve svém příspěvku představí koncept komunit a ukáže, jak mohou komunity otevřené vědy usnadnit přechod k otevřené vědě. |
|
09:40–10:00 |
Open Science Community OlomoucLukáš Walek (UP) |
|
10:00–11:00 |
Od malých nápadů k velkým příběhům – otevřená věda v praxiJarmila Stanková (UP), Hynek Roubík (ČZU), Karel Berka (UP) Cesta k otevřené a zodpovědné vědě a výzkumu není přímá a snadná a nelze ji naordinovat shora – autentickými lídry změn jsou právě vědci a vědkyně, kteří otevřené výzkumné praktiky uvádějí do své každodenní praxe a sdílejí své zkušenosti v rámci svých vědeckých komunit. Se svými zkušenostmi s otevřenou vědou se takto podělí chemická bioložka Jarmila Stanková z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP, fyzikální chemik Karel Berka z Přírodovědecké fakulty UP a odborník na ekologické zemědělské inženýrství Hynek Roubík z Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze. Budeme se zabývat motivacemi, výhodami a přínosy otevřené vědy, ale i překážkami či slepými uličkami. Multiomická studie, Jarmila Stanková – Prezentace, videozáznam OSIRIS, Hynek Roubík – Prezentace, videozáznam Open Science v živých vědách a chemii – Prezentace, videozáznam |
|
11:00–11:30 |
PŘESTÁVKA NA KÁVU |
|
II. BLOK |
Seznamte se, Citizen Science v Česku |
|
11:30–11:50 |
Citizen Science: Nová forma spolupráce vědy a společnostiJiří Marek (MU) Jiří Marek z ICS MU, kde pracuje jako Open Science manažer MU pohovoří o novém fenoménu spolupráce vědy a společnosti označovaném jako Citizen Science neboli občanská věda. Koncept, který není zcela nový, ale jeho systematická podpora v ČR se zatím teprve rozjíždí v sobě spojuje jak prvky vědecké popularizace nebo snahu o přiblížení vědy blíže občanům, tak zejména novou formu metodologie výzkumu využívající zapojení širší (laické) veřejnosti do procesu vědeckého bádání. Tato úvodní přednáška se zaměřila na představení potenciálu, který Citizen Science může pro moderní vědu představovat a otevřela prostor pro následné praktické ukázky v následujících třech příspěvcích. |
|
11:50–12:10 |
Pocitovemapy.cz: Preference občanů v městském prostoruJiří Pánek (UP) Jiří Pánek z PřF UP představí své bohaté zkušenosti s projektem PocitoveMapy.cz, který umožňuje sbírat data spojená s preferencemi občanů v městském prostoru. Zajímá se o to, kde se lidé ve městě bojí, kde je jim vedro, či kde by chtěli novou cyklostezku. Získaná data jsou pak analyzována a vizualizována, aby s nimi mohla města dále pracovat, např. je využít jako podklady pro plánování investičních akcí či vytváření koncepcí dopravy. |
|
12:10–12:30 |
Nářečí českých strnadů: Výhody a úskalí občanské vědyTereza Petrusková (UK) -online Tereza Petrusková z PřF UK stála u zrodu úspěšného výzkumu, díky kterému se za pomoci dobrovolníků podařilo detailně zmapovat nářečí strnadů obecných v České republice. Kromě představení inspirativního projektu se autorka zaměřila na to, co je potřeba a čemu se naopak vyhnout, pokud chcete získat veřejnost pro spolupráci na výzkumném projektu. V závěru se pak dozvíte, jak se podařilo získaná data dále využít. |
|
12:30–13:00 |
Projekty Citizen Science na ČZU v Praze: Výsledky, zkušenosti, doporučeníJan Bartoška (ČZU) -online Projekty Citizen Science nejsou dosud v ČR obvyklé a běžné, často se naráží na nezájem, ať už ze strany veřejnosti nebo ze strany partnerů z praxe či státní správy. Na České zemědělské univerzitě od roku 2015 běží projekt webového portálu Senoseč Online, který je každoročním příspěvkem do veřejné diskuze k ochraně zvěře při jarní senoseči – téma je to stále kontroverzní. Od roku 2017 se k tomuto projektu přidal projekt Včelstva Online, který opět přináší do veřejného prostoru nejen vědecký přínos, ale také nové provokující otázky. Třetím projektem, který se zdá být z jiného „soudku“, je letošní Klíšťapka – mobilní aplikace pro predikci rizika výskytu klíšťat a borreliózy v lesních porostech v ČR. Jaké jsou výsledky, zkušenosti a doporučení z mnohaleté praxe „netypických grantových“ projektů s úzkou vazbou na veřejnost? Na to se pokusí odpovědět jejich řešitel Jan Bartoška z PEF ČZU v Praze. |
|