Využití e-zdrojů v oboru Finanční analýza
Cílem příspěvku je seznámit posluchače s prací s dostupnými e-zdroji, které se používají pro zpracování strategické a finanční analýzy za účelem ocenění podniku. Budou představeny e-zdroje, které je možné využít pro zpracování diplomových prací, posluchači se seznámí s jejich výhodami a nevýhodami po obsahové stránce. Hlavní část příspěvku bude o sdílení dobré praxe: *Jak je studentům doporučováno, aby při analýze dat a zpracování práce postupovali. *Jaká úroveň interpretace výsledků je preferována. *Jak sám přednášející aktivně (jak, kde, od koho, na základě čeho) vyhledává e-zdroje, které by se mohly použít ve výuce. *Co je pro přednášejícího, který využívá e-zdroje ve svých předmětech, kritickým a bolavým místem.
Ing. Hoang Long Pham, Ph.D.
Pham Hoang Long absolvoval bakalářské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, a poté získal inženýrský titul na Warwick Business School. V roce 2016 dokončil své postgraduální studium (PhD.) na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na VŠE se věnuje zejména projektům a výuce v oblasti financí podniku a také v programech Corporate Finance. Publikoval v řadě českých i zahraničních vědeckých a odborných časopisů. Mimo VŠE působí jako Finance Manager v jedné mezinárodní firmě. Přednáší česky a anglicky.
Využití e-zdrojů v oboru Judaistika: Dějiny a kultura Židů a Izraelská studia
Příspěvek ukáže praktické využití e-zdrojů ve výuce a výzkumu humanitních oborů se zaměřením na interdisciplinární obor Judaistika: Dějiny a kultura Židů a Izraelská studia. Představí příklady dobré praxe práce s e-zdroji v rámci seminářů a domácí přípravy studentů judaistiky, kteří využívají primární archivní i aktuální zdroje a sekundární literaturu. Uvede možnosti využití e-zdrojů ve výzkumných projektech zaměřených na regionální dějiny židovských obcí na Moravě (Geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021; Stopy paměti: analýza provenienčních znaků knih zabavených židovským majitelům z Olomouce v době holokaustu). Poukáže také na nejčastější potíže zejména při vyhledávání v digitálních knihovnách a archivech a specifické problémy spojené s přepisem z hebrejštiny. Upozorní na problematiku digitalizace archivních rukopisných textů psaných německy a hebrejsky.
Mgr. Ivana Cahová, Ph.D.
Ivana Cahová je germanistka, bohemistka a judaistka. Od roku 2010 působí jako vedoucí Centra židovských studií Kurta a Ursuly Schubertových na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se dějinami Židů na Moravě, česky a německy psanou židovskou literaturou, německou literaturou a kulturou v Izraeli, šoa. Je mj. spoluautorkou odborné tištěné mapy Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovského obyvatelstva v období 1180-2021 (Olomouc: VUP 2022); autorkou monografie Dramatik Max Zweig – prorok nového humanismu (Olomouc: VUP 2021) a spolu editorkou knihy Tobě zahynouti nedám… – Česká časopisecká šoa povídka 1945-1989 (Praha: Akropolis 2017). Věnuje se také komunikaci mezi akademickým výzkumem a veřejností, včetně 16 ročníků multižánrového festivalu Dny židovské kultury Olomouc, a implementaci pokročilých technologií do výzkumu v rámci humanitních věd.
Využití 3D anatomických atlasů ve výuce
Distanční výuka během „covidových“ let 2020 a 2021 pracovala v morfologických oborech se sdílenými textovými a obrazovými materiály a osobní kontakt umožňovala pouze prostřednictvím videokonferencí. Ve výuce chyběla trojrozměrná představa, kterou mají studenti možnost získávat studiem reálných objektů, tedy biologických materiálů, případně modelů. A to jak při zprostředkovaném výkladu, tak zejména při vlastní praktické práci, případně při samostudiu. Během několika týdnů tehdy proběhl průzkum internetu a z dostupného freeware se pedagogům zdál nejlepší webový prohlížeč aplikace anatomylearning.com. Předností bylo relativně realistické zobrazení (lépe řečeno ne horší než komerčně dostupné aplikace) a množství ovládacích prvků. Za samozřejmost považují vyučující popisky, ale těší je i možnost mazání jednotlivých objektů a zejména názorná animace svalových funkcí. Tento 3D atlas byl velmi využíván a využívá se dosud. Zároveň si byli vyučující vědomi, že není žádná garance, zda ten či jiný server zůstane přístupný bez poplatků či dalších omezení. Vzhledem k tomu, že si studenti lékařské fakulty v dnešní době zaslouží mít takový atlas při sobě a používat ho rutinně, hledali pedagogové z lékařské fakulty podobný program, který by se mohl koupit v licencované verzi. Pandemická doba vznik těchto aplikací vysloveně povzbudila, takže během jednoho roku obdrželi pedagogové čtyři různé nabídky. Hledaly se prostředky na vypsání výběrového řízení, když do hry vstoupila nabídka vydavatelství Elsevier, které již licencovalo přístup do elektronických knih. Díky postavení „stálého zákazníka“ získala univerzita výhodnou licenci na využití tohoto atlasu. Tento 3D atlas mají tedy nyní též k dispozici. Cílem příspěvku není ani tak srovnávat dva konkurenční programy, ale spíše všeobecně ukázat na možnosti při praktické výuce. Bude vysvětlen význam trojrozměrné vizualizace ve výuce anatomie, význam střídání levé a pravé strany apod.
MUDr. Petr Hájek, Ph.D.
Petr Hájek vyučuje na Ústavu anatomie LF UK v Hradci Králové od roku 1999. V letech 2003–2018 zastával funkci tajemníka ústavu, 2018–2023 byl přednostou ústavu. Je garantem výuky v předmětu Anatomie I a Anatomie II pro obor Všeobecné lékařství v české i anglické verzi. Je spoluautorem kurzů a otázek pro přijímací zkoušky do magisterského i bakalářského oboru LF. Na internetu publikoval množství elektronických kurzů a 9 elektronických učebnic.
Zkušenosti s využíváním e-zdrojů (zejména IEEE Xplore) v bakalářském studiu na FEL ČVUT
Příspěvek představí několik postřehů, které přednášející získal jako garant předmětu Technické psaní. V rámci tohoto povinného předmětu, který probíhá souběžně s bakalářským projektem se studenti seznamují se strukturou vysokoškolských závěrečných prací, rešeršemi, citováním, a nakonec i s tvorbou samotného textu a prezentací (simulací obhajoby). Na téma e-zdrojů mají studenti přednášku a cvičení vedené informačními specialisty z Ústřední knihovny. V návaznosti musí vypracovat domácí úkol, který se váže k jejich bakalářskému projektu. Jedním z nejtěžších úkolů je pro studenty formulování anglických termínů. Další potíže plynou z povrchního posouzení výsledků („Beru první, co jsem našel.“). Specifickým problémem jsou mezioborová témata typu elektronika + něco (např. bio, také mechanika atd.), zde se studenti nezřídka uchylují k obecným vyhledávačům, k dřívějším VŠKP apod. I tak lze mezi nimi najít zkušenější studenty, kteří mají mnohem rozvinutější schopnosti práce s e-zdroji, jak tomu bývá u diplomantů.
Ing. Jan Šístek, Ph.D.
Jan Šístek vystudoval FEL ČVUT, kde dále absolvoval doktorské studium v oboru Radioelektronika a nakonec se stal akademickým zaměstnancem. Vyučuje předměty, které se specializují na vláknovou optiku a technické psaní., kromě toho má také na starost propagaci témat bakalářských a diplomových prací.
E-zdroje ve výuce kartografie a geoinformatiky – pohled očima pedagoga
Příspěvek předloží zkušenosti s postupným zaváděním, současným stavem a odhadem budoucího vývoje e-zdrojů v kartografii a geoinformatice, oborech, které stojí na průniku přírodních a technických věd. V úvodu příspěvku budou oba obory představeny a bude uveden i jejich vývoj za posledních 20-30 let. Pozornost bude věnována i vývoji osobnosti studenta a proměnám vysokoškolské výuky. Osobní zkušenosti s tvorbou studijních plánů, prezenční i distanční výukou a vedením doktorandů bude přednášející popisovat na konkrétních příkladech.
prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.
Vít Voženílek, kartograf a geoinformatik, je vystudovaný učitel matematiky a zeměpisu, avšak celý profesní živost spojil s Univerzitou Palackého v Olomouci. V roce 2001 založil katedru geoinformatiky na Přírodovědecké fakultě UP a 22 let byl jejím vedoucím. Je autorem 17 učebnic, metodik a pracovních sešitů pro zeměpis na ZŠ a SŠ, 6 skript a 12 monografií pro VŠ studia a 14 tematických atlasů. V minulých letech zastával funkci viceprezidenta Mezinárodní kartografické společnosti a byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci.