Jak doporučení vznikla a co přinášejí

Doporučení jsou výstupem projektu realizovaného v roce 2022, jehož hlavním tématem byla podpora blended learningu ze strany vysokoškolských knihoven. Měnící se prostředí vysokých škol, vysokoškolské výuky a způsobu studia má vliv také na fungování knihoven jakožto nedílných součástí vysokých škol.

Pojem blended learning (nebo blended výuka) v rámci projektu a pro účely tohoto dokumentu chápeme jako kombinaci fyzické a online výuky a zapojení technologií do vzdělávání. S důležitým dodatkem, že jde vždy o kombinaci unikátní, odpovídající charakteru a podmínkám daného kurzu, oboru, fakulty či celé vysoké školy. Stejně tak to platí o formě a míře podpory, kterou blended learningu může poskytnout knihovna. Tato podpora musí vždy vycházet z potřeb a požadavků studentů a vyučujících, které se budou lišit v závislosti na mnoha okolnostech, zejména vyučovaných oborech.

Vyučující i studenti se v rámci svého působení na vysoké škole stále častěji vyskytují v online prostředí, ať už společně či samostatně. Jakým způsobem do tohoto prostředí promítnout tradiční i nově se objevující služby knihoven? Jak zajistit co nejlepší přístup ke knihovním fondům všeho typu? Jak přenést do online prostoru vzdělávací aktivity, které vysokoškolské knihovny již mnoho let nabízejí? Na tyto otázky jsme hledali odpovědi spolu s knihovníky z 21 vysokých škol v České republice. Ptali jsme se také studentů a akademických pracovníků na jejich názory a potřeby. Dotazování proběhlo především formou několika focus groups, s jejichž výsledky v textu pracujeme. Zaměřili jsme se také na zkušenosti ze zahraničních vysokoškolských knihoven, jejichž dobrou praxí bychom se rádi inspirovali.

Jazyková poznámka: Ve většině případů je v textu použit pouze maskulinní tvar slov v rodově neutrálním významu. Označení „uživatelé" tak zahrnuje uživatele i uživatelky, „knihovníci" knihovníky i knihovnice, „studenti" studenty i studentky atd., což v souladu s běžnými jazykovými zvyklostmi není vždy výslovně uvedeno.

Představení tematických oblastí

Na základě rešerší, diskusí a workshopů jsme vybrali tematické oblasti, které nám připadají důležité, inovativní, zajímavé a zároveň mají potenciál pro zařazení do každodenní praxe knihoven. Nejedná se však o vyčerpávající přehled všech témat, která se týkají problematiky podpory blended learningu.

Doporučení jsme rozdělili do šesti tematických oblastí.

  1. Knihovník: Základem každé kvalitní služby je pracovník knihovny s dostatečnými kompetencemi a motivací pro její poskytování. Zjistíme, jaké nároky klade na knihovníky kombinace online a offline prostředí pro výuku a studium, jaké by měly být jejich kompetence a na co je potřeba myslet v souvislosti s rozvojem týmu.

  2. Vzdělávání: Vzdělávací aktivity se staly pevnou součástí portfolia služeb knihoven. Zaměříme se na to, jak se proměňuje situace s nástupem online prvků do výuky i učení, jak naplno využít výhody blended learningu, a naopak minimalizovat jeho nevýhody.

  3. Elektronické informační zdroje a online nástroje: Zajištění potřebných informačních zdrojů pro výuku a studium je jednou z klíčových rolí vysokoškolských knihoven. Třetí oblast se proto věnuje specifikům akvizice elektronických informačních zdrojů a jejich co nejúčinnější propagaci, tematice digitalizace studijní literatury, digitálním knihovnám a repozitářům. Zahrnuty jsou nástroje, které pomáhají uživatelům pracovat s informačními zdroji s maximální efektivitou.

  4. Prostory a jejich vybavení: Sice stále častěji hovoříme o přesunu některých služeb knihovny do online prostředí, ale přesto pojetí vysokoškolské knihovny jakožto prostoru zůstává relevantní. Zaměříme se na prostory pro výuku, studium a společnou práci a jejich vybavení.

  5. Půjčování předmětů: Vyšší míra zapojení technologií do vzdělávání, potřeba připojovat se k online výuce a spolupracovat vzdáleně na projektech, to vše klade nároky na vybavení studentů a mění jejich požadavky na půjčování technických zařízení. Blíže se věnujeme sluchátkům, notebookům a tabletům a tomu, jak je zařadit do fondu knihovny, s čímž souvisí také koncept Library of Things (knihovny věcí).

  6. Wellbeing a knihovna jako zprostředkovatel informací: Nejen univerzitní prostředí může působit jako zdroj stresu. Přepínání mezi online a offline prostředím, velké množství informací, vysoká míra napojení na informační technologie, to vše je součástí života studentů a zaměstnanců vysokých škol. Uvádíme, jakým způsobem mohou knihovny přispět ke zmírnění negativních dopadů výše uvedených faktorů.

Každé téma je zpracováno tak, abyste se o něm dozvěděli základní informace, zahrnuty jsou také příklady z praxe a přehled rozšiřujících zdrojů. Nejde o detailní popis, předkládaný text má podnítit k zamyšlení a dohledání dalších informací.

Komu jsou doporučení určena a jak s nimi pracovat

Doporučení jsou určena všem, kteří se zajímají o knihovny na vysokých školách, jejich proměny a trendy. Pro knihovníky samotné i management knihoven. Věříme, že inspirativní mohou být také pro zástupce vedení vysokých škol či jejich součástí. Příprava strategických dokumentů zaměřených na rozvoj vzdělávacího prostředí vysokých škol, do kterého knihovna patří, by s tímto dokumentem mohla být snazší.

Nechápejte uvedená doporučení jako nákupní seznam položek, které musíte do své knihovny pořídit. Jde spíše o paletu, z níž si můžete vybírat to, co nejlépe odpovídá prostředí vaší vysoké školy, specifikům vaší knihovny a potřebám vašich uživatelů. Jiné služby se hodí pro menší fakultní knihovnu uměleckého zaměření, jiné pro velkou centrální knihovnu na technicky zaměřené vysoké škole.

Je třeba myslet také na fakt, že zavádění nových služeb klade nároky na kompetence knihovníků, kteří je poskytují. Management knihovny musí zajistit, že knihovníci jsou na poskytování nové služby připraveni a chápou její smysl. V ideálním případě by měli mít možnost se na jejím návrhu sami podílet.

Přejeme vám příjemné a inspirativní čtení.

Hana Landová a Markéta Bočková