Oblast 1 | Knihovník

Kapitola 1
Kompetence knihovníků

Blended learning ovlivňuje nejen samotné vzdělávání, ale také další oblasti knihovnické práce. S potřebou nových dovedností a kompetencí se – možná překvapivě – musí vyrovnávat i knihovníci v přímých službách či knihovníci spravující fondy. Knihovníci nové kompetence často získávají svépomocí a občas cítí, že jsou v této oblasti ponecháni bez větší či pravidelnější pomoci.

Blended learning a obecně prohlubující se výuková role knihovníků přináší nové výzvy také v oblasti pedagogických dovedností. Učící knihovníci , jak v České republice, tak v zahraničí, nemají obvykle žádné formální pedagogické vzdělání a potřebné dovednosti a kompetence získávají až v praxi a svépomocí.

Jaké jsou potřebné kompetence učících knihovníků?

Jak mohou učící knihovníci získat potřebné kompetence?

  • Spolupráce s knihovníky a dalšími profesionály: Propojení s jiným odborníkem z knihovnického prostředí formou mentoringu, stáže, stínování, náslechů či výukového pobytu; nabízí se možnost zapojení do různých profesních skupin (pracovní skupiny v rámci AKVŠ, Open Science manažeři a další). Vzhledem k rozšiřující se úloze knihovníka je pro něj užitečné získávat zkušenosti i z dalších profesí, jako jsou pedagogové, event manažeři, marketingoví specialisté a odborníci z různých oblastí IT.

  • Školení a semináře: České i zahraniční prostředí nabízí různé způsoby vzdělávání v řadě oblastí. Lze využít také vzdělávání, které necílí přímo na knihovníky, ale na pracovníky příbuzných profesí. Pro učící knihovníky je vhodné pedagogické minimum (či jeho obdoba), ať už formální či neformální, v ideálním případě přizpůsobené prostředí knihovny a zaměřené na praxi v knihovně.

  • Sdílení pracovních postupů, know-how, výukových materiálů: Knihovny řeší podobné problémy, přesto často vytvářejí množství pracovních dokumentů samostatně. Také se ukazuje, že témata vyučovaná knihovníky napříč univerzitami jsou si velmi podobná. Nabízí se možnost spolupráce na vytváření a následném sdílení jak částí, tak celých pracovních dokumentů, návodů a výukových modulů.

Co by knihovna měla učícím knihovníkům umožnit?

  • Podpora ze strany jiných odborníků: Knihovna by učícímu knihovníkovi měla poskytnout služby třetích stran (programátorů, grafiků, kameramanů apod.), které by mu umožnily soustředit se pouze na jeho odbornost.

  • Dostatek času a prostoru na získání nových dovedností a kompetencí : Možnost účastnit se českých i zahraničních odborných akcí, stáží a pracovních setkání. V oblasti blended learningu se nabízejí konference zaměřené na vzdělávání v knihovnách (Seminář IVIG, NASIV, ECIL, LILAC, LIBER a další) či konference knihovnických organizací, které se v nějaké formě výuce věnují (Bibliotheca Academica, ACRL, IATUL).

  • Podpora projektů zaměřených na sdílení pracovních a výukových materiálů : Zapojení knihovníků do takovýchto projektů.

Kapitola 2
Lidé a změny: doporučení pro manažery

Kvalitní služby by měly být poskytovány kvalitním a proškoleným personálem. Sebelépe nastavená služba realizovaná zaměstnancem, kterému nedává smysl nebo je přetížený, nemůže být pro uživatele příjemná. Úkolem manažera je zajistit, aby byl personál motivovaný a kvalifikovaný a aby zaměstnanci měli vhodné podmínky pro další rozvoj. Manažer také musí umět rozhodnout, zda je zvažovaná změna v souladu s dlouhodobým záměrem rozvoje akademické knihovny a vysoké školy. Tato kapitola je proto určena právě vedoucím pracovníkům.

Změny dělají lidé pro lidi. Jak tedy zajistit, aby zaměstnanci knihovny změny akceptovali, sami s návrhy na nové služby přicházeli nebo se aktivně podíleli na změně či rozšíření stávajících služeb? Jak rozhodnout, zda bude v danou chvíli změna užitečná, knihovníky akceptovaná, a navíc naplní naše očekávání? Manažer musí zvažovat několik aspektů, jež mohou mít různou váhu a prioritu.

Nad čím se před zavedením nové služby zamyslet?

  • Je po dané službě mezi uživateli poptávka? Jak to zjistit: design služeb nabízí spoustu metod, můžete se podívat třeba na web Libdesign nebo 100metod.cz.

  • Máte zaměstnance, kteří disponují kompetencemi potřebnými pro realizaci služby? Dobrou zprávou je, že lidé se rádi učí; proto, i když vám nyní kompetence v týmu chybí, pravděpodobně se najde někdo, kdo se bude chtít dál rozvíjet. Další dobrou zprávou je, že lze nakoupit řešení ve formě nástroje či se podívat, zda problém neřešil někdo jiný. Využijte oborové akce, jako je Bibliotheca Academica, stáže pořádané AKVŠ, případně napište kolegyním a kolegům do e-mailové konference vyska@cesnet.cz nebo akvs-reditele@cesnet.cz. Zprávou nedobrou naopak je, že lidé se změn bojí a nejvíce se bojí, jak se změny dotknou jich samotných, prostředí, ve kterém pracují, či benefitů, jež využívají. Ne vždy je možné například ztížení pracovních podmínek při rozšíření provozní doby kompenzovat finančně. Nahlédněte proto do odborné literatury na témata řízení lidských zdrojů, motivace a řízení změn.

  • Je služba v souladu s vašimi aktuálními finančními možnostmi? Finance bývají nejčastější zmiňovanou bariérou. Zkušenosti z akademických knihoven ukazují, že část plánů končívá kvůli neochotě vedení fakult/univerzit problematiku knihoven řešit; a to i s ohledem na požadavky na rozpočet a jeho priority. Tímto se dotýkáme témat grantů, prosazování zájmů knihoven (library advocacy) a dlouhodobého plánování.

  • Je změna nebo inovace v souladu s vaším dlouhodobým záměrem či dlouhodobým záměrem univerzity? Pouštět se do změn služeb, aniž by byly v souladu se strategickým plánem, je dlouhodobě neudržitelné. Pokud strategický plán nemáte, spolu s týmem jej vypracujte. Podívejte se na téma strategického řízení/managementu.

  • Vyřešíme to hned? …a musíte? Odpověď záleží čistě na vás, potřebách vašich uživatelů a zřizovatelů a stavu, v jakém se knihovna právě nachází. Některé drobnější změny zavedete v rámci hodin, systémové změny vyžadují týdny příprav.

  • Jak zjistit, zda jsou zaměstnanci spokojeni s tím, kam směřujeme? Osvědčenou formou zjišťování nálady v týmu a získávání zpětné vazby na směřování knihovny jsou různé dotazníky spokojenosti v průběhu roku a také pravidelné individuální rozhovory s jednotlivými pracovníky.

Kde na inovace a zavádění nových služeb vzít čas?

Operativa běžného provozu knihovny je překážkou většiny inovací. Nicméně rozhodnutí, jestli inovace zavádět, v jakém rozsahu a kdo to bude dělat, vyžadují spoustu času a energie na podporu a vytváření inovativního prostředí. Jak to vše zvládat? Toto doporučení vám dát nemůžeme. Jen vy sami nejlépe víte, v jakém stavu a rozpoložení se vaše knihovna právě nachází.

Nezapomeňte se věnovat také rozvoji vlastních dovedností, pečujte o sebe a zvažte, jestli se nepotkáte s kolegyněmi a kolegy na   Knihovnické akademii pro manažery , kde se otevírají jednotlivá manažerská témata a nabízí prostor pro sdílení specifik a radostí řízení akademických knihoven.