09:00–09:15

Přivítání a organizační informace

09:15–10:20

Představení dokumentu Příležitosti a výzvy otevřené vědy v České republice a panelová diskuze s autory 

Autorský kolektiv (PS OS AKVŠ) 

Zástupci autorského týmu představí poziční dokument Pracovní skupiny Open Science při AKVŠ Příležitosti a výzvy otevřené vědy v České republice. Dokument připomíná základní hodnoty a smysl otevřené vědy, přibližuje její jednotlivé postupy a pojmenovává hlavní příležitosti i překážky jejího dalšího rozvoje v českém výzkumném prostředí. Na představení dokumentu naváže panelová diskuze s jeho autory a prostor pro dotazy, komentáře a sdílení zkušeností z publika. 

10:20–10:30

Přestávka

10:30–11:10

Open Science jako institucionální změna: pohled vedení univerzity

Hana Tomášková (UHK)

Zavádění principů Open Science není pouze technickou nebo administrativní otázkou, ale představuje širší institucionální změnu, která se dotýká řízení vědy, podpory výzkumníků, kvality výstupů i odpovědnosti univerzity vůči společnosti. Příspěvek představí pohled vedení Univerzity Hradec Králové na Open Science jako součást strategického rozvoje výzkumného prostředí, včetně potřebných organizačních, motivačních a kulturních změn. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak lze otevřenou vědu propojovat s kvalitou výzkumu, podporou výzkumných týmů, správou dat a budováním důvěryhodného institucionálního rámce.

11:10–11:40

Open Science na UHK: mezi vizí, praxí a datovou politikou

Lenka Špičanová (UHK)

Implementace principů Open Science představuje pro vysoké školy nejen příležitost ke zvýšení transparentnosti a kvality výzkumu, ale také řadu praktických a organizačních výzev. Příspěvek představí aktuální přístup Univerzity Hradec Králové k zavádění Open Science, včetně zkušeností s nastavováním procesů, podpory výzkumníků a budování institucionálního zázemí. Zvláštní pozornost bude věnována přípravě datové politiky UHK, která stanovuje základní pravidla pro správu výzkumných dat. Příspěvek nabídne pohled na překážky i příležitosti, se kterými se univerzita při naplňování principů otevřené vědy setkává.

11:40–11:45

Přestávka

11:45–12:30

Hodnocení výzkumných organizací z perspektivy otevřené vědy

Vojtěch Fikar (MŠMT)

Příspěvek představí současný přístup k hodnocení výzkumných organizací v rámci Metodiky VŠ 2025+ ve vztahu k principům otevřené vědy. Zaměří se na to, jak jsou aspekty otevřené vědy reflektovány v jednotlivých modulech hodnocení, zejména v oblasti hodnocení společenské relevance, strategií, a kvalitativního posuzování výzkumu. Současně nabídne reflexi praktických zkušeností z hodnocení 2025, budoucího směřování a roli otevřené vědy při dalším rozvoji systému hodnocení v České republice.

12:30–13:30

Přestávka na oběd

13:30–14:30

Institucionální odolnost a otevřená věda 

Petr Bílý (UK) a Pavel Bojanovský (MU) 

Moderuje: Martin Ouřada  

Lze současně zohlednit zájmy bezpečnosti a otevřenosti? Naráží na sebe aplikace postupů otevřené vědy s opatřeními institucionální resilience? Za jakých premis spolu mohou tyto aktivity koexistovat nebo se dokonce v praxi doplňovat? Institucionální perspektivu na problematiku protivlivu a otevřené vědy nabídnou odborníci z univerzitních bezpečnostních oddělení: Petr Bílý (UK) a Pavel Bojanovský (MU). Těšit se můžete na samostatné příspěvky obou expertů, ale také na možnost položit vlastní otázky v rámci moderované diskuze v závěru bloku.

09:00–09:10

Přivítání a organizační informace

09:10–09:50

Addressing the strain and drain on scientific publishing

Mark Hanson (University of Exeter)

The research ecosystem is increasingly strained. Scientists have been pushed to the Szilard Point: the ridiculous situation where the sum of effort spent obtaining funding equals the value of the funding itself. We similarly spend more effort on publishing studies than the sum value that they offer; this is due to our obsession to systematically peer review all of them, a sisyphean task. New publisher strategies exaggerate these issues by extracting further profit from scientists already facing publish-or-perish pressures. Our group calls on employers and funding agencies to lead the path to change, as they direct the finances that prop up the entire system. But we researchers must clearly define what we seek from the publishing industry, how it is failing to provide that service, and so provide guidance on how we can move forward. What we all agree on is the current system is not working. This talk is not all doom and gloom. We can enact change, but I believe it requires a philosophy many scientists find deeply counterintuitive: sometimes, less is more.

09:50–10:00

Přestávka

10:00–10:30

20 years of community buzz

Michal Starke (MU)

10:30–11:10

Replicability in science 

Neil Jacobs (UK Reproducibility Network) 

What do we mean by ‘replicability’ in science? How does open research help? And what are universities doing about it?

11:10–11:20

Přestávka

11:20–12:00

No Pressure, No Diamonds: stimulating community-driven publishing in the Netherlands.

Susanne van Rijn (Erasmus University Library) 

With the aim of contributing to a sustainable, biblio−divers and qualitative publishing landscape, the Dutch University Libraries collaboration UKB set up the program for Strengthening Diamond Open Access (2024-2026). This limited funding initiative has been picking low hanging fruit, by setting up an online expertise centre providing editors and researchers information on community-driven publishing, and by mapping the landscape of Dutch non-profit journals. In addition, the program has been working on aligning the publication infrastructures of the Netherlands University Presses and Openjournals, a project which will see it’s realisation in the next four years. 2026 will see the completion of the program and we are working on plans for continuation of efforts advancing diamond open access, focusing on digital autonomy, financial sustainability, and quality control. Join us to hear where The Netherlands will be heading next and share your thoughts!

12:00–13:00

Přestávka na oběd

13:00–13:30

From Open Science to Open Infrastructure: How Open Knowledge Maps Supports Transparent, Reproducible and Responsible Research

Peter Kraker (Open Knowledge Maps)

Open science is not only about open access to publications, data, and software – it also depends on the infrastructures through which researchers discover, explore, and assess knowledge. As artificial intelligence becomes increasingly embedded in scholarly workflows, ensuring that these infrastructures remain transparent, community-governed, and reproducible is becoming ever more important. 

This talk presents Open Knowledge Maps as a case study of an open infrastructure designed to support these principles. Combining open-source software, open scholarly metadata, and transparent AI methods, Open Knowledge Maps enables users to visually explore research topics, trace the evolution of research over time, and support responsible approaches to research assessment. Rather than replacing critical judgement with opaque recommendations, the platform makes the underlying evidence visible and supports informed exploration. 

Beyond its technical architecture, Open Knowledge Maps demonstrates how community governance, openness, and interoperability can contribute to trustworthy and sustainable research infrastructures. The talk will discuss how these principles are reflected in the platform’s development, present practical examples of its use in research discovery and assessment, and argue that investing in open, community-driven infrastructures is essential for strengthening the culture of reproducible and responsible science. 

13:30–14:10

The Future of Research Assessment 

Gareth O’Neill (Technopolis Group), Saša Zelenika (University of Rijeka) 

This talk will address the future of research assessment and present the findings of the OPUS project funded under Horizon Europe. The speakers will discuss the Researcher Assessment Framework, which aims to move beyond research publications in prestigious journals and instead recognise and reward researchers for a wide variety of research, education, leadership, and valorisation activities, including activities related to Open Science. The speakers will also discuss the implementation of the Researcher Assessment Framework at the University of Rijeka, including the successes, challenges, and lessons learned. 

14:10–14:50

Using Registered Reports to improve the research literature 

David Mellor (Center for Open Science) 

Registered Reports are a publishing format in which peer review occurs before the study is conducted. High-quality proposals are provisionally accepted and published regardless of outcome. The format was created in order to address several shortcomings of the traditional publishing workflow: publication bias towards statistically significant, surprising findings; a focus on outcomes over the importance of the research questions and the rigor of the methods; and an over-reliance on journal prestige as a proxy for importance or quality. This presentation will cover the mechanics of the format and some evidence of the effects it has on the resulting research. 

09:00–09:10

Přivítání a organizační informace

09:10–09:40

EPOS ERIC: jednotná celo-evropská platforma pro sdílení dat o pevné Zemi

Jan Michálek (GFÚ AV ČR)

European Plate Observing System (EPOS; https://epos-eu.org/) je evropská multidisciplinární, distribuovaná výzkumná infrastruktura, která usnadňuje integrované využívání dat, datových produktů a zařízení z oblasti rozsáhlé komunity vědců o Zemi v Evropě. EPOS sdružuje vědce zabývající se Zemí, národní výzkumné infrastruktury, odborníky na informační a komunikační technologie, osoby s rozhodovací pravomocí a veřejnost s cílem vyvíjet nové koncepty a nástroje pro přesné, trvalé a udržitelné odpovědi na společenské otázky týkající se geohazardu a geodynamických jevů (včetně geozdrojů) relevantních pro životní prostředí a lidský blahobyt. Posláním EPOSu je poskytnout udržitelný a dlouhodobý přístup k spolehlivým datům a službám v oblasti věd o Zemi integrujícím rozmanité evropské výzkumné infrastruktury v rámci společného federovaného rámce.

Datový portál EPOS umožňuje vyhledávání dat a jejich vizualizaci, včetně stahování dat, s cílem umožnit multidisciplinární a interdisciplinární výzkum v souladu s principy FAIR.

09:40–10:10

MBDB (Molecular Biophysics Database): Cesta k efektivnímu využití surových dat molekulární biofyziky

Jitka Plucarová (BTÚ AV ČR)

Jedním z problémů, se kterým se výzkumníci potýkají, je management surových experimentálních dat. Optimální životní cyklus vědeckých dat, umožňující jejich opětovné využití, představuje významný potenciál pro vědeckou komunitu i širokou veřejnost. Tento potenciál často není naplno využitý právě kvůli suboptimálnímu nakládání se surovými daty. Cílem MBDB (Molecular Biophysics Database) je zaplnit tuto mezeru v životním cyklu vědeckých dat v oblasti metod molekulární biofyziky, které jsou zásadní pro výzkum biologických systémů a potenciálních léčiv.

10:10–10:40

Jak otevřená jsou výzkumná data v e-infrastruktuře humanitních věd?

Michal Lorenz (MU) 

Jsou otevřená data nezbytnou podmínkou otevřené vědy? Je přístup vývojářů a vědců správný? Jsou otevřená data spravedlivá? Jak dělají otevřená data vědu důvěryhodnou? Jak budovat otevřenou a důvěryhodnou výzkumnou infrastrukturu? Přednáška na příkladu výzkumné infrastruktury Digitalia MUNI ARTS a s využitím poznatků z dalších případových studií ukáže, kde se představy o otevřenosti střetávají s podmínkami humanitního výzkumu, jaké možnosti i omezení přináší e-infrastruktura vědcům a jak způsob, jímž prostřednictvím technického řešení služeb plní svou zprostředkovatelskou funkci, mění nejen výzkumné praktiky, ale také to, co věda ustavuje jako předmět poznání, jak jej poznává a co uznává za důvěryhodné vědění.

10:40–10:50

Přestávka

10:50–11:20

Vědecký software: co výzkumníci potřebují a co se změní v době AI agentů 

Zdeněk Mašín (UK) 

Psaní programů, scriptů, masové zpracování dat, případně využití AI, se dnes nevyhýbá takřka žádnému oboru výzkumu. V tomto příspěvku popíšu zkušenosti s typickými problémy výzkumníků s vědeckým softwarem, jak ze strany výzkumníka, tak ze strany týmu, který zajišťuje podporu vědeckému softwaru na UK. Jakým způsobem nejefektivněji pomoci výzkumníkům a proč někdy i jednoduchá pomoc může ušetřit miliony korun? 

11:20–12:20

Přestávka na oběd

12:20–13:50

Blok příspěvků: Kam ukládáme data?  

Adam Klsák (PřF UK), Ondřej Fúsik (FF UK), Hana Kubelková (FF MU), Petra Bořilová Linhartová (PřF MU, RECETOX) 

Moderuje: David Broul

Vědkyně a vědci v tomto bloku představí příklady dobré praxe při ukládání a zpřístupňování výzkumných dat. Přístupy napříč zastoupenými obory spojuje společný cíl: nakládání s daty způsobem umožňujícím spolupráci a podporujícím reprodukovatelnost.

13:50–14:00

Přestávka

14:00–14:40

AI ve výzkumu: zpracování dat a optimalizace vědeckého procesu

Dominik Palla (UHK)

Přednáška ukáže praktické využití generativní AI při práci s daty: čištění a analýzu tabulkových dat, generování Python kódu i tvorbu vizualizací napříč celým workflow od datasetu k publikovatelnému grafu. Srovnáme konkrétní nástroje (ChatGPT, Claude, Gemini, Manus) a upozorníme i na rizika: halucinace, citlivá data, reprodukovatelnost a výzkumnou etiku.

14:40–15:20

Smysluplné využívání AI ve výzkumu: co se mění a co zůstává

Michaela Liegertová (UJEP)

AI nástroje dnes proměňují způsob, jakým výzkumníci hledají literaturu, analyzují data a formulují závěry. Některé principy otevřené vědy (transparentnost, reprodukovatelnost, sdílení metodiky) tím získávají další rozměr. V příspěvku se podělím o vlastní zkušenost s používáním velkých jazykových modelů a tzv. multi-agentních systémů ve výzkumu v biomedicíně a ukážu, kde vidím praktické výzvy pro vědce, instituce i podpůrná pracoviště. Pokusím se otevřít otázky, které považuji za nejnaléhavější: co dokumentovat, kde lze delegovat, kde musí zůstat lidský úsudek a jakou podporu výzkumníci v této situaci potřebují.

15:20–15:40

Tři otázky na cestu domů

Ať už jste se zúčastnili celé akce či jen vybraných bloků, rádi vás přivítáme na naší krátké závěrečné online reflexi. Čeká nás závěrečné slovo a pozvánka na večerní prezenční program.