95 tezí neboli Disputace o moci vědecké podpory

„Když náš Pán a Učitel Grantová Agentura řekl ‚Čiňte lepší zkoumání, neboť se v EU zavedla povinnost na otevřenou vědu,‘ přál si, aby zkoumání bylo celou dobu prováděno řádně.“ Za tímto účelem začala být vědeckým pracovníkům a pracovnicím poskytována podpora v podobě data stewardů, research data managerů a jiných pozic; jde totiž o činnosti a dobré návyky, které zatím nejsou všem známé. Tato podpora ale není všemocná; za řádné provádění výzkumu jsou ve výsledku zodpovědní sami vědci. Přesto často dochází k situacím, kdy podpora zoufale žehlí i základní problémy. Pojďte si poslechnout, co byste jako vědci opravdu neměli dělat, pokud nechcete příští rok číst apologii obhajující čtvrtou, pátou, šestou a další pražské defenestrace.

Lucie Hošková (UK)

Lucie Hošková pracuje v Centru pro podporu Open Science Univerzity Karlovy. Přestože oficiálně věnující se datovému repozitáři, podstatnou část dne tráví zachraňováním statistických analýz, vysvětlováním proč smazání jmen z datasetu neznamená jeho anonymizaci, pláčem nad stavem dokumentů pro etické komise napříč fakultami a roky bežícím bojem proti koláčovým grafům. Díky titulům z forenzní antropologie má talent na hledání kostlivců ve skříni, i když by občas preferovala možnost tvářit se, že o žádných neví.

„Data? Nemáme. A ty zálohy taky nesouhlasí.“

Historici prý nemají výzkumná data. Jen desítky let budované databáze, digitalizované mapy, staré tisky, plakáty a sbírky pamětí. Zálohy jsou někde na disku, něco má kolega na flashce a zbytek snad řeší dodavatel. A když konečně společně sepíšeme plán správy dat? Do pohybu se mohou dát úplně jiné věci než zálohování. Příběh o hledání neexistujících dat a víře, že to celé dává smysl.

Jaroslava Škudrnová (AV ČR)

Jsem vedoucí knihovny v Historickém ústavu AV ČR a koordinátorka Open Science z nedorozumění. Stejným nedorozuměním jsem o deset let dříve vystudovala historii. Maturovala jsem z informatiky, studovala jadernou fyziku a k historii se dostala, když jsem chtěla učit matematiku.
Absolvovala jsem kurz data stewarda a nadšeně objevila, že správa dat je něco, o co se v ústavu pokouším už několik let. Pozici data stewarda u nás ale stále nikdo nezastává. Na otázku, kdo řeší „tyhle věci“, má ale vedení jasnou odpověď: Jarka, ono ji to totiž baví.

Archeologizace archeologických dat

Když procesy, které jako archeolog zkoumáte, začnou postihovat vaše vlastní data, je to poněkud nemilé. Najednou nezjišťujete, co dělaly minulé lidské populace, ale co jste před mnohem kratší dobou dělali vy sami se svými soubory. Začíná exkavace té opravdu nejfinálnější verze ze všech „finálních“ verzí, interpretace záhadných názvů souborů a průzkum sdíleného Excelu, který v určité fázi začal obsahovat téměř veškeré vědění našeho laboratorního světa. Naše data navíc vznikají v bahnitém terénu, zaprášené laboratoři i během navazujících analytických kroků. Nánosy, pod kterými je později hledáme, proto nejsou vždy jen metaforické.

Jan Fišer (UHK)

Jsem archeolog na Univerzitě Hradec Králové, kde v rámci Centra terénní archeologie vedu archeogeochemickou laboratoř. Z půd a sedimentů se snažíme vyčíst, jak se lidské aktivity staré tisíce let propisovali do krajiny a jaké stopy v ní zanechaly dodnes. Vedle samotného výzkumu se také stále více zabývám tím, jak zařídit, aby stopy po našem vlastním výzkumu byly v budoucnu o něco srozumitelnější než ty, které sami vykopáváme.

FinalFINAL_23152@_new

Každodenní prohřešky v pojmenovávání souborů. Příliš mnoho neverzovaných dokumentů. Zachraňte svůj výzkum tím, že budete používat srozumitelné názvy a verzování. Pozn.: Toto vystoupení bude v anglickém jazyce.

Georgia Koutentaki (ČVUT)

Katedra softwarového inženýrství | Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze

When I find free time from my painting sessions, I follow a career as a Data Steward in relation to technical research fields, while I am finishing my PhD studies as a chemical engineer in the pharmaceutical industry.